Žebříček

Je to již mnoho let, co jsem koupil svoji Octavia 1 v benzínovém dvoulitru AQY. Od té doby jsem si ji velmi oblíbil… nicméně roky plnou, kilometry přibývají, koroze postupuje atd. Abych to moc nostalgicky neprotahoval, tak mi cca v 415 tisících prasklo těsnění pod hlavou. Po chvilkové úvaze jsem zhodnotil, že auto pro mě má velkou hodnotu a chci ho zachránit a opravu provedu tak, že starému motoru dám sbohem a půjdu cestou „nového“ agregátu. Sehnal jsem AQY z New Beetla s natočenýma 162 tis. kilometrů s EURO II (já mám EURO IV) a jal se výměny motorů. Komplikace způsobené přestavbou na LPG nebyly tak velké, jak jsem očekával a konverze z EURO II na EURO IV také ne. Zkrátka, vyměnil jsem sání se vstřiky LPG, olejovou vanu (na E II není čidlo), EGR ventil, čerpadlo sekundárního vzduchu. Mimo to jsem udělal rozvody, vodní pumpu, vstřiky, termostat… prostě co se vše dělá, když je motor z auta venku. V mezičase mi brácha vyvařil podběh a práh. Cca za tři dny je auto opět v kondici a má před sebou dalších minimálně 200 tisíc kilometrů. Po rozborce starého motoru jsem se ujistil, že jsem se rozhodl správně, protože po 415 tis. km byly dva písty viditelně vyběhané a motor neměl potřebné tlaky. „Nový“ motor má citelně pravidelnější chod, lepší zátah a větší brzdný odpor (protože je těsný), starty na brnknutí i při nynějších -10 mi vyvolávají úsměv na tváři. Jako bonus mi přestalo svítit pečící se kuře. Dodám, že poslední dvě STK byl problém s emisema ale ještě to nějak šlo a bylo to nejspíš způsobeno kombinací; vstřiky/netěsný motor. Sumasumárum, celkové náklady 14tisíc a tři dny práce v dílně. Octáviím a LPG zdar.